Po pečlivém výběru účastníků stáže a odborné přípravě jsme se vydali na třítýdenní zahraniční zkušenost do města Cesenatico na severu Itálie. Adam Meszáros, Filip Matoušek, Michal Rais z 1. ročníku oboru číšník. Silvie Babicová 3. ročník oboru číšník, Dominik Nečas 3 ročník obor kuchař a Věra Hladká z 1. ročníku oboru cukrář. Doprovodem nám byla UOV Ivanna Rusyn. Přijeli jsme do soukromé školy Scuola di Ristorante della Emilia Romagna, kde nás paní ředitelka Maria Luisa Bellavista přivítala a ukázala nám pokoje, kde budeme ubytování. Bylo to super, protože je škola spojená s internátem, takže se na praxi jen prošlo chodbou a už jsme byli tam, kde jsme chtěli. První den jsme se po škole rozhlídli, a jelikož tam naše paní mistrova už párkrát byla, tak nám vše ukázala a vysvětlila, co se kde dělá a co kde najdeme. Ubytovali jsme se, vybalili a zavrtali se po dlouhé a náročné cestě do spánku. Vzbudili jsme se až na oběd a po obědě jsme vyrazili na procházku po novém prostředí.
První týden jsme se na praxi setkávali s různými věkovými kategoriemi. Pracujícími lidmi, kteří si ve škole doplňovali vzdělání na základě různých rekvalifikačních kurzů. Hned jsme si mohli vyzkoušet lasagne a těstoviny s ragú, salsu na různé způsoby a samozřejmě také pizzu a římský chleba. Týden nám utíkal jak voda, bylo krásné počasí, takže jsme měli možnost okusit teplotu Středozemního moře a trochu se i opálit. Před námi byl víkend, tak jsme si naplánovali výlet na trhy do blízkého města Gatteo a Mare, kam jsme se mohli dostat jak procházkou po pláží tak i pěšky. Nakoupili jsme si krásné suvenýry a také doplňky k oděvu. Večer jsme měli možnost připojení na internet, takže jsme se hned dělili zážitky se svými blízkými. Na víkend se škola zavírala, takže jsme byli sami bez učitelů, se kterými bychom si vařili. Měli jsme možnost vyzkoušeli své kuchařské dovednosti sami bez odborného dohledu, ale vše jsme s přehledem zvládli.
Druhý týden nastoupili do školy italští studenti, takže už bylo ve škole rušněji, ale na druhou stranu i zábavněji. Všichni se s námi chtěli hned seznamovat a povídat si, ale přece jen jazyková bariéra byla poněkud velká, takže kromě pár italských frází jsme se s nimi domlouvali anglicky, někdy rukama a nohama. Tento týden jsme trávili na střídačku v kuchyni a cukrárně. Večery byly ve stylu hry stolního fotbalu a také pink- ponku, který je ve škole. Prohlídli jsme si pořádně město, udělali pár fotografii na vzpomínku a nakoupili ještě pár maličkosti domů. V sobotu nás čekal velký raut pro lidi z matematické olympiády. Raut se konal ve škole, takže už od rána bylo v kuchyni rušno. Odpoledne, až bylo všechno jídlo nachystané, tak jsme šli chystat restauraci, ubrusy, sklenice, příbory, aby vše bylo dokonale. Večer ve 20:00 hod začala velká akce. My, číšnici jsme obsluhovali s italskými studenty a musíme podotknout, že to byla opravdu zkušenost. Kuchařské a cukrářské zastoupení jsme měli u rautových stolů. Paní ředitelka nás představila, že jsme studenti na stáží z České republiky a podílíme se na dnešní akci. Všichni se na nás hezky uculovali a sem tam prohodili pár frází. Po skončení rautu jsme se odebrali do pokojů, byli jsme unavení, ale usínali jsme s příjemným pocitem.
Poslední týden našeho pobytu se blížil a domů se nám už vůbec nechtělo. Pondělí a úterý jsme strávili v kuchyni, kde jsme připravovali mořské plody. Setkali jsme se tady také s přípravou chobotnice, sépie a různými mořskými potvorami. Ve středu jsme jeli na výlet do San Marina a na degustaci vín. Pořídili jsme si krásné fotografie. San Marino je velmi krásné a romantické město a určitě bychom se sem chtěli ještě někdy podívat. Nadešel čtvrtek a my jsme se museli opět loučit se svými novými přátelí ze studentských řad. Oni odjížděli domů a v pondělí už je čekala praxe v různých restauracích. Vyměnili jsme si s nimi kontaktní údaje a slíbili jsme si, že si budeme psát na internetu. V pátek jsme se museli rozloučit už i s učiteli. Zlaté ruce, příjemné vystupování a lidský přístup ke všem to jsou oni a moc nás mrzí, že už se s nimi nesetkáme. Naučili nás toho opravdu moc a hlavně se dokázali i při práci pobavit a udělat legraci. Stáž pro nás byla velkým přínosem a nejraději bychom tam příště jeli zase, i když to už bohužel nejde.